Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přechod člověka s mentálním postižením ze školy do dospělého života prizmatem pedagogických pracovníků
Wiesnerová, Kateřina ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přechodu osob s mentálním postižením ze školy do dospělého života. Cílem je porozumět tomuto procesu a faktorům, které ho ovlivňují, dále zjistit, jak respondenti vnímají úspěšný přechod a co k němu vede. V práci jsou popsána teoretická východiska týkající se přechodu osob mentálním postižením do dospělosti. Uvedena je definice procesu přechodu, jeho plánování a oblasti. Popsána je dostupná podpora v České republice, problematika sebeurčení a role rodiny během přechodového období. V další části je definována dospělost, její období a specifika u osob s mentálním postižením. Výzkumné šetření bylo provedeno v rámci projektu PEDAL. Byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu a metoda diskuse ohniskových skupin. Respondenty šetření bylo pět pedagogických pracovníků škol dle § 16 odst. 9, školského zákona, vzdělávající žáky a studenty s mentálním postižením v posledních dvou až třech letech školní docházky. Prostřednictvím tematické analýzy byla definována čtyři témata a několik subtémat, která reagovala na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že plánování přechodu během školní docházky má mnoho podob a podílí se na něm mnoho subjektů. Velký vliv má okolí jedince, především pak jeho rodina. Mladý dospělý s mentálním postižením čelí během tohoto období mnoha překážkám -...
Hledání hranice dospělosti v perspektivě životního cyklu
Voráčková, Barbora ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na téma přechodu z vysoké školy na trh práce, které je spojené s nabytím plné dospělosti. Nabytí plné dospělosti je dále provázeno překročením dalších tradičních milníků, jakými jsou osamostatnění se od rodiny, a to jak po finanční, tak po residenční stránce. Dále vstup do manželství a rodičovství. Důležité jsou také proměny vnitřního vnímání životní role. Práce je postavena na teorii životního cyklu, jelikož se zabývá fázemi lidského života a dále na Arnettově (2000) teorii vynořující se dospělosti, která předpokládá vznik nové životní fáze mezi adolescencí a dospělostí. Za účelem sběru výzkumných dat bylo uskutečněno 22 rozhovorů s 11 magisterskými studenty v posledním ročníku studia. Rozhovory se konaly ve dvou fázích, jedna před tím, než respondenti ukončili studium a druhá s odstupem asi 9 měsíců. Cílem bylo zjistit, jak respondenti vnímají svou životní roli, co pro ně znamená dospělost a jaké problémy provází překračování milníků tradičně spojovaných s nabytím dospělosti. Respondenti souzněli s konceptem vynořující se dospělosti a úplná dospělost pro ně znamenala zejména přijmout plnou zodpovědnost. Tradiční milníky vnímaly také jako relevantní, vstup do manželství a rodičovství nevnímali jako zásadní pro nabytí dospělosti, ale jako její finální fázi....
Role bytové politiky v osamostatňování mladých dospělých v České republice
Abrahámová, Iveta ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Tato práce pojednává o roli české bytové politiky v osamostňování mladých dospělých v souvislosti s problémem nedostupnosti adekvátního bydlení v České republice. Uvedená problematika je zkoumána v rámci teroretických konceptů životní dráhy a tranzice k dospělosti, které mají zjišťovat, jaký vliv má nedostupnost bydlení na mladé lidi v rámci jejich životního vývoje - ať už v procesu osamostatňování či v přechodu k dospělosti. Analytická část práce zachycuje současný stav na trhu s bydlením, který popisuje nedostupnost adekvátního bydlení, hlavní aktéry mající vliv na tvorbu bytové politiky a nástroje bytové politiky zaměřující se explicitně či implictně na mladé lidi. Prostřednictvím empirické částijsou zkoumány tyto okruhy: současná bytová situace mladých dospělých, bariéry, se kterými se mladí ve snaze po samostatném bydlení setkávají, postavení samostatného bydlení v životní dráze mladých dospělých, postoje mladých lidí k roli bytové politiky zaměřující se na jejich věkovou kategorii. Závěrečná část odpovídá na stanovené cíle této práce - vyhodnocuje podporu bytové politiky orientující se na mladé dospělé při zvyšující se nedostupnosti bydlení, popisuje hlavní bariéry, se kterými se mladá populace setkává, vysvětluje jaký vliv mají tyto bariéry na vývoj mladých lidí a ztvárňuje další možné...
Rodinná a pracovní uspořádání v kontextu společenských změn v České republice po roce 1989. Proměny rodinných a pracovních startů
Chaloupková, Jana ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra sociologie Studijní program: sociologie Rodinná a pracovní uspořádání v kontextu společenských změn v České republice po roce 1989. Proměny rodinných a pracovních startů Mgr. Jana Chaloupková Vedoucí práce: PhDr. Dana Hamplová, Ph.D. 2011 Abstrakt dizertační práce Tato dizertační práce se věnuje analýze změn pracovních a rodinných startů mladých mužů a žen v České republice. Srovnává počátky rodinných a pracovních drah lidí, kteří vstupovali do dospělosti v 90. letech 20. století, a těch, kteří prožívali své rodinné a profesní starty před rokem 1989. Teoretická a metodologická východiska předkládané práce čerpají z holistického přístupu ke studiu životní dráhy a analýzy sekvencí. Empirické analýzy se soustředí na tři oblasti: 1) normativní kontext rodinných a pracovních startů, 2) vývoj variability rodinných a pracovních startů, 3) analýzu podobnosti (typů) raných rodinných a pracovních drah. S použitím dat ISSP 2002 jsem sledovala sekvenci rodinných a pracovních statusů v období mezi 18. a 35. rokem věku. Analýzy normativního kontextu ukazují, že ve většině evropských zemí je sociální definice dospělosti spojována silněji s dosažením ekonomické nezávislosti než se založením rodiny. V české společnosti převládá norma modifikované tradiční rodinné dráhy...
Životní situace vysokoškolských studentů z hlediska dospělosti
Musilová, Barbora ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce: Životní situace vysokoškolských studentů z hlediska dospělosti Zpracovala: Barbora Musilová Abstrakt Diplomová práce má za cíl ukázat, jak vnímají v současné době mladí lidé studující vysoké školy svou životní situaci a jak se cítí být dospělí. Odpověď na tyto otázky hledá za pomoci kvalitativní analýzy provedené mezi studenty pražských vysokých škol. Teoretické pozadí empirické části tvoří vybrané teorie analytiků současné doby, které poukazují na proměnlivost a nestabilitu společenských poměrů. Tato nestálost doby má za následek, že dochází k posunům časování životních událostí v životních cyklech a zpochybnění klasické definice dospělosti vymezené například nezávislým žitím či manželstvím. Trendy životního období mladých studujících jako jsou prodlužování studia či oddalování odchodu z domácnosti rodičů poukazují na novou etapu, která se nevyskytovala v životních drahách předchozích generací. Životní situace mladých vysokoškolských studentů není jen prodlužováním přechodu do dospělosti, ale samostatnou etapou, která zároveň vyvolává potřebu redefinovat dříve platné vymezení dospělosti.
Percepce přechodu z adolescence do dospělosti u vysokoškolských studentů
VALIŠOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce pojednává o problematice přechodu do dospělosti u vysokoškolských studentů. V teoretické části je vymezeno období adolescence a jednotlivé změny a úkoly, ke kterým v tomto období dochází. Dále je popsána problematika přechodu do dospělosti, jeho výzvy, koncepce vynořující se dospělosti a vymezení mladé dospělosti. Kvalitativní výzkum vedený formou polostrukturovaných rozhovorů ukázal, že problematika přechodu do dospělosti se stává u vysokoškolských studentů nelehkým úkolem kvůli svobodě přicházející se studiem na vysoké škole, ale zároveň i jisté zavázanosti dokončit studium a určité závislosti na rodičích. Se studiem na vysoké škole se tak stává nelehkým úkolem být plně samostatným, vytvořit si vlastní zázemí, a tím dosáhnout důležitých kritérií dospělosti. Přesto se ale ukazuje, že proto, aby se mladý člověk cítil být dospělým, musí přijmout alespoň určité závazky do budoucna a být samostatným.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.